Úspěsný první měsíc, 7 výher a 2 prohry.

První měsíc mé cesty k Shodanu jsem začal sérií vítězství, mnohdy neočekávanými. Odrazil jsem se tak od dna a na konci září jsem si vybojoval 5. kyu a dostal se až na hranici 4. kyu.

Partie by měly jít přehrát pomocí ovládání ve spodní části diagramu, případně jsou k dispozici celé sgf soubory. Za celý měsíc jsem se pokusil vybrat 5 nejzajímavějších momentů. Můj komentář berte prosím s rezervou :)

sgf ke stažení ZDE

Potrestaná invaze

Hraji černými, vpravo nahoře mi vznikla formace, které se říká krabička, nebo také krabicové moyo.

Když soupeř zahrál tah 28 (viz diagram), hlubokou invazi do mé sféry vlivu, okamžitě bylo jasné, která část desky se stala nejdůležitější. Ani ve snu jsem ale neočekával, že by šel drzý vetřelec zajmout. Proto jsem se pustil do opatrného obkličování, sbírání malých zisků a číhal na příležitost. Hlavním cílem bylo neztratit tempo. Partie je vyrovnaná, až dokončíme sekvenci vpravo nahoře, budu to já, kdo zahraje do volného prostoru a strhne vedení na svou stranu...

Soupeřův tah 38 na P14 ale byl strašná chyba. Protlačil jsem se na životní bod (tah 39) a nakonec celou velkou skupinu zmrtvil. Soupeř pokračoval riskantními tahy stále dál, došlo k zuřivému semeai vpravo dole, ale nakonec vyhrály mé kameny.

sgf ke stažení ZDE

Fouknutí do ohně

Partie, kterou jsem považoval za nešťastně rozehranou. Hraji černými, soupeř posbíral mé body po krajích desky a se dvěma bílými kameny na hvězdách vlevo může vcelku spokojeně hledět na další osud partie. Nebo ne?

Cítil jsem, že se něco musí změnit, zahrál jsem 47. Nevím úplně, co dělám, ale něco musím udělat, říkal jsem si. Tento tah byl fouknutí do ohně a založil pozdější požár, který se rozšířil i na ostatní části gobanu.

Soupeř asi neodpověděl ideálně, v dalších šarvátkách se naplno projevila síla černých kamenů v centru. Pokaždé to byl soupeř, kdo musel pojišťovat své kameny a ztrácel bod po bodu.

sgf ke stažení ZDE

Jak jsem dostal lekci

V téhle hře mne můj kamarád Jason vyškolil. Hrál jsem jako bílý pro 3 handicapu. Partie dospěla až k tahu 131. Cítil jsem se jako ten správný učitel, který nyní zlobivému žáku uštědří lekci. Dokonce mezi námi proběhla i krátká konverzace (což rozhodně nebývá obvyklé).

Já (po tahu 135 na B17): "A je to kamaráde, pokud nemáš v záloze nějaké ďábelské tesuji, mám Tě!"

Jason (po tahu 136 na B16, který jsem zcela přehlédl): "Promýšlel jsem varianty a nevidím žádnou možnost, jak by Tvé kameny v tomhle rohu mohly přežít."

Když jsem si přečetl, co napsal a viděl tah, myslel jsem, že si dělá srandu. Byl jsem raněn slepotou a pýchou. Ale pak jsem se pustil do počítání svobod, představil si varianty a... došlo mi jaký jsem hlupák. Ten syčák měl pravdu!

Samo o sobě to nebyla žádná tragédie, ztratil jsem pár kamenů, ale stále držel tempo (sente). Nicméně to, že jsem skupinu vlevo nahoře nezmrtvil, mně tak rozhodilo, že jsem nadějně rozehranou partii nakonec prohrál. A zjistil, že své kamarády nesmím podceňovat :)

sgf ke stažení ZDE

Blesk z čistého nebe

Opět hloupě rozehraná partie, hraji černými,vpravo nahoře mám rozdělené skupiny, to vůbec nevypadá dobře. Myslím, že soupeř byl spokojen. Určitě nečekal, že jeho velké skupině v rohu hrozí nějaké nebezpečí.

Po mém tahu 39, ohnutí, by se měla každému go hráči rozblikat varovná kontrolka. V této chvíli se ještě dalo katastrofě zabránit. Za zmínku ale stojí to, že já jsem nehrál tah 39, abych zabil, prostě jsem jen zpevňoval vlastní pozici. Soupeřova odpověď byla bezstarostná.

Sevření tahem 41 byl asi blesk z čistého nebe. V této chvíli už je to pro bílého asi průser a těžko s tím něco udělá. Následovalo sestoupení, vhození... a soupeř vzdal.

Bylo po partii, dřív než pořádně začala. Pointou této rychlé výhry je ale i to, že tento soupeř mne vzápětí vyzval k nové partii a tu vyhrál :)

sgf ke stažení ZDE

V soupeřově území, zachráněn díky osamělému róninovi

Hrál jsem bílými a po tahu 74, po tesuji, které jsem málem přehlédl, se partie zcela změnila.  Vlevo dole jsem získal body, rozsekal černé kameny, srovnal stav partie. Nicméně soupeřovo obrovské moyo v pravé části desky vypadalo obludné, bylo třeba s ním něco udělat.

Kámen R14 je ztracený, ale dal by se využít k nějaké velké redukci. Pustil jsem se do toho.

Tah 82 je oběť. Je zahrán jen pro vytvoření dalších možností. Pro útočníka je výhodné vyvolat chaos. Je třeba nezabývat se osudem jednotlivých kamenů a koncentrovat se na cíl toho všeho, na redukci soupeřova území.

Tah 86 byl asi troufalý, mohl jsem bezpečně zahrát na S15, spojit kameny a být rád, že jsem ukousl velký kus ze soupeřova území. Ale chtěl jsem víc a málem se vehnal do záhuby. Tahem 87 soupeř odstřihává vetřelce v jeho území a ti se musí spolehnout sami na sebe.

Po černého tahu 97 na T14 to vypadá zle. Trapas. Bílé kameny zemřou v obklíčení a cíle nebylo dosaženo. Ještě ale je naděje se probít ven. Malá naděje.

Tah 98 na R10 nemůže černý ignorovat. Bílý kámen je osamocen, ztracen, soupeř ho může kdykoliv vzít. Je to rónin, samuraj bez pána. Těžko uvěřit, že má v sobě sílu rozhodnout celou partii.

Je to ale tak. V dalším boji by bez existence této "mrtvoly" nešlo spustit určité sekvence, soupeři by fungovaly střihy a s bílou skupinou by si hladce poradil.

Bílé kameny se probily ven, spojily se s ostatními a zrodil se obrovský bílý drak. Z kořisti se stal lovec a hromada černých kamenů je ztracena. Soupeř vzápětí vzdal. Silný příběh!

 

Jmenuji se Radek Pelikán, bydlím v Ledči nad Sázavou. Mám 3 krásné děti.

Mezi mé velké koníčky patří desková hra Go a nově jsem začal cvičit Kendó v Ledči nad Sázavou.